Rum s nádechem Kuby

Co vás napadne, když padne název země Kuba? Někoho možná krásná, ale bohužel drahá dovolená, jiného (převážně muže) zachovalá auta, na které zde narazíte opravdu všude anebo neuvěřitelná životní energie tamních obyvatel. To, co ale napadne opravdu každého z nás jsou doutníky a rum. Jelikož do kategorie gastronomie můžeme řadit i alkoholické nápoje, je možné říct, že rum je vlastně v této zemi její nejvýznamnější součástí. Rozhodně si ale nepředstavujte alkoholický nápoj, který Češi znají pod označením rum, jímž je Tuzemák. Vyzkoušíte-li jedinkrát pravý kubánský rum, můžete si být jistí, že ten náš už budete opravdu využívat jen do pečení vánočního cukroví a neoddělitelných vánočních rumových kuliček.
Hlavním rozdílem, který se vyskytuje mezi naší verzí a originálem, je způsob výroby. Pravý rum se totiž vyrábí z cukrové třtiny a ten český z velice oblíbené přílohy, jež k nám přicestovala z Ameriky, kterou samozřejmě není nic jiného než brambory. Rum ale taky nebyl vždy takový, jaký na tomto ostrově najdete dnes. Původně se jednalo o španělský vynález, který popíjeli piráti při svých plavbách, jež se odehrávaly někdy v 16. století. Jednalo se opravdu o drsný nápoj, který byl ovšem tvrdým oříškem i pro pravé ostré muže. Tmavě hnědá tekutina vyráběná z melasy s vysokým obsahem alkoholu, vám již po prvním doušku sevřela pusu, zásluhou hořké chuti. Ne nadarmo se ji tedy někdy přezdívalo příznačným názvem drak. Ke zmírnění chuti, aby se dal nápoj normálně popíjet, se do něj přidával citrón nebo třeba mátové lístky.
Do dnešní podoby jej dovedl Španěl žijící na Kubě jménem Don Facundo Bacardi Masso začátkem 19. století, který se původně živil jako prodejce vína. Se zdokonalováním rumu začal až později a k lahodné finální podobě vedla opravdu dlouhá a složitá cesta plná experimentů. Se změnami začal již u samotného začátku, a to u melasy a její destilace. Zásadní změna se ale odehrála ve filtraci přes dřevěné uhlí, což zapříčiní docílení světlejší barvy ale hlavně změně chuti, která nemusí být zrovna příjemná, a ve zrání, které probíhalo v dubových sudech po dobu několika měsíců.
Není divu, že poptávka začala stoupat a dodnes se tato značka řadí k opravdu kvalitním. Pravdou ale je, že se již nevyrábí v této zemi. Za jednu z nejlepších značek se považuje Ron Santiago de Cuba. Zdejší obyvatelé si samozřejmě neumí představit skleničku opravdové kvality bez doutníku na stejné úrovni.