Pro kohokoliv nezainteresovaného v umělé inteligenci a robotice se může nadcházející doba jevit jako doba velké krize, kdy nás nahradí stroje a všechno bude ztraceno, zavládne chaos a přijede Šílený Max. Ovšem nic takového se pravděpodobně konat nebude. Ale je bláhové tvrdit, že život zůstane stejný jako doposud.
Co nás tedy čeká s příchodem robotického věku?
- Roboti a umělá inteligence nahradí veškerou opakující se a naprogramovatelnou činnost.
Program nedokáže přijít s ničím novým, bude dělat jen to, co jej naučíte či co si vyvodí z dat, které do něj naházíte. Takže robot-nosič se sice naučí kromě krabic nosit i barely, ale u nošení to končí. Určitě nezačne z barelů vyrábět sošky. Čas zabírající a opakovatelná práce ale tvoří valnou většinu pracovní náplně mnohých zaměstnanců ve skladech, továrnách a dalších. Nejedná se zde o nic hlubokého, nad čím by někdo musel přemýšlet. Vezmete věc a z bodu A ji přenesete do bodu B, ať už sami nebo za použití techniky. Vezmete součástku A, dáte ji do B a zmáčknete C. Šedesát procent takovýchto pracovních míst zanikne do konce první poloviny 21. století.
- Větší specializace člověka
Není však radno věšet hlavu, protože přesně tohle dovolí lidem specializovat se a dělat daleko více činností. Například advokát – tomu zabere vyplňování smluv, formulářů a žalob celý den – se bude moci soustředit na kvalitativní stránku práce, kde bude analyzovat dokumenty a vytvářet argumenty, zkrátka bude dále působit jako ten lidský prvek, ovšem mnohonásobně více, protože na to bude čas. A všechno to papírování zastane chytrý počítač.
Je tedy umělá inteligence něco, čeho bychom se měli bát? Pokud jsme zblblí z televize a podivných krajně-pravicových webů na internetu, tak ano, bojte se hříšné duše! Ale pokud jste si uchovali trochu racionálního přemýšlení i v tomto věku, tak se nic zásadního dít nebude – jediná hádanka, která před námi stojí, je ta, že musíme přijít, co dělat dál. A člověk se vždycky přizpůsobí.
